Koloseum (80 n.l., Řím - Itálie)
Amfiteátr je římským vynálezem.
Sestával z arény s elipsovým půdorysem, obklopeným řadami sedadel uspořádaných
do poschodí, z nichž mohlo v bezpečí sledovat předváděné zápasy velké množství
diváků. Bojovala tu divoká zvířata a gladiátoři.
Řím měl několik amfiteátrů už před stavbou Kolosea, ale po velkém požáru v roce 64 n.l. bylo zapotřebí nového. Vespasianus, který byl císařem od roku 69 n.l., nařídil stavbu prostorného amfiteátru, který měl nést jeho jméno a krásou a velikostí předčít ostatní.
Koloseum měří po obvodu téměř 500 metrů, je vysoké 48,5 metru a sestává z travertinu, tufu a cihel. V roce 80 n.l. jej zasvětil Vespasiánův následník Titus ceremoniálem, při němž bylo předvedeno na 5 000 divokých zvířat. Avšak ani v této době nebylo dílo ještě dokončeno. Poslední horní divácká tribuna byla dostavěna teprve za dalšího císaře, Domitiana.
Stavba je konstruována
mnohovrstevně. Její architektura ukazuje, jak genálně šlo ovládat pohyb velkých
mas lidí. V amfiteátru bylo místo asi pro 50 000 lidí, a přesto systém schodišť
a koridorů zajišťoval hladký přístup k sedadlům i odchod.
Avšak ještě důležitější byla pečlivá organizace traktu, kde byla zvířata. Architekti Kolosea zkonstruovali s velkou zručností systém chodeb a výtahů, který směroval zvířata z klecí pod jevištěm přímo do arény. Řadu součástí této struktury si lze prohlédnout ještě dnes stejně jako sokly a krakorce ve čtvrtém, nejvyšším poschodí. Tyto kameny kdysi držely stožáry, které umožňovaly napnout přes arénu obrovskou plátěnou střechu. Chytře uspořádaní plachet, kladkostrojů a lan ovládali námořníci.
Díky této pokročilé technice a účinnému nasměrování mas lidí je Koloseum považováno za stavbu, která daleko předčila svou dobu. Dokonce i konstrukční metoda se dnes jeví jako překvapivě moderní a nikoli nepodobná metodě, která se používala ve 20. století u ocelových konstrukcí mrakodrapů.