Velká čínská zeď (konec 3. st. př. n.l., Čína)
Velká čínská zeď se stavěla od
roku 220 př. n.l. za císaře Čchin Š -chuang-tiho přibližně
deset let. Tento panovník byl jedním z nejkrutějších vládců v dějinách.
Některé
úseky obranné zdi zřídila už dříve malá, navzájem si konkurující království na
severu. Císař rekrutoval armádu z rolníků, vojáků, kriminálníků a politických
vězňů k obnově poškozených míst a spojení těchto jednotlivých částí. Tak vznikl
uzavřený val přes hory podél severní hranice jeho říše. Zeď byla zamýšlena jako
bašta proti válečným mongolským nomádům na severu a pravděpodobně také jako
demonstrace císařovy moci.
Císař tímto úkolem pověřil svého nejúspěšnějšího generála Meng Tiana. Zeď se plazila po horách, do údolí, přes pouště, lesy a bažiny. Byla stavěna na kamenných základech z různých materiálů (cihel, dřeva, kamene, udusané zeminy, písku a hlíny) podle toho, co bylo v dané oblasti dostupné. Ze strážních věží se do té doby nebývalou rychlostí šířily pomocí kouřových (v noci ohňových) signálů informace po celé zemi.
Zeď prý postavilo 300 000 lidí. Pravděpodobně mnoho tisíc lidí, kteří zemřeli během stavebních prací, v ní bylo zazděno. Proto je zeď také nazývána "Nejdelším hřbitovem světa" nebo "Zeď slz".
Zeď se táhne od jezera Bo-Hai, severovýchodně od Pekingu, až do pouště Gobi. Údaje o její celkové délce se liší, pohybují se od 6 000 do 6 700 kilometrů Zeď je široká 5,5 metru, vysoká asi 9 metrů a strážní věže mají 12 metrů.