Zakázané město (1421, Peking - Čína)

    Zakázané město v srdci Pekingu bylo od ostatního města odříznuto příkopy a purpurově červenými zdmi. Směl se tu zdržovat jen císař se svým doprovodem, neboť všem obyčejným smrtelníkům bylo nepřístupné. Bylo centrem čínského impéria a v očích Číňanů centrem světa. Tady žili a vládli panovníci dynastie Čching a Ming až do zániku říše v roce 1911.

    Historie Pekingu je velmi stará, Zakázané město však bylo postaveno až roku 1420. Tenkrát přeložil císař Jung-luo z dynastie Ming svou hlavní rezidenci z Nanjingu do Pekingu. S velkým vynaložením práce vznikl palácový komplex, který byl hodný imperiálního panovníka. Roku 1644, kdy Mandžuové svrhli dynastii Ming, bylo město vypleněno. Mandžuští panovníci z dynastie Čching mu však znovu vrátili starý lesk. Byly postaveny nové chrámy a paláce a zakládány krásné zahrady a jezera. V 18. století město dosáhlo největšího rozkvětu.

    Zakázané město má čtvercový půdorys. Leží na severo-jižní ose a je obklopeno širokým příkopem a zdí vysokou 10,4 metru. Uvnitř jsou symetricky uspořádané paláce, brány, vnitřní nádvoří, potoky a zahrady. Je tu 9 000 místností, které obýval císař se svými ženami - matkou, manželkami a konkubínami - a nesčetnými sluhy a eunuchy. Dvorský život se řídil přísnou etiketou. Zakázané město se stalo zlatou klecí, v níž žil císař se svým doprovodem odříznut od reality.

    Všechny fasády hlavních budov směřují k jihu. Tím Zakázané město nastavuje záda nepřátelským mocnostem ze severu a studeným větrům ze Sibiře. Také hlavní vstupní brána je na jihu. je to "Wumen" (Poslední brána), před níž císař dělával přehlídku svých oddílů. Za ní se nachází vstupní nádvoří, kterým protéká malá řeka, Zlatá voda. Přes ni vede pět mostů z mramoru, jež symbolizují pět ctností a vedou k "Bráně k Nejvyšší harmonii". Za touto branou leží velké vnitřní nádvoří. Je tak velké, že se na ně vešlo 20 000 lidí. Na protější straně, na vysoké mramorové terase, se tyčí nejvyšší stavba Zakázaného města, "Hala Nejvyšší harmonie". Tam císař majestátně trůnil při velkých státních příležitostech, jež doprovázelo vyzvánění zlatých zvonů.

    Za touto budovou jsou dva vlastní obřadní prostory: "Hala Dokonalé harmonie" a "Hala Zachování harmonie". Dále na sever jsou soukromé komnaty, kde bydlel císař, jeho rodina a dvořané.

V roce 1937 bylo Zakázané město vypleněno Japonci a roku 1949 nacionalisté odvezli velké množství pokladů na Tchaj-wan.

    Na severním konci palácového komplexu se rozprostírají zahrady. Jsou půvabně uspořádány, osázeny stromy, vyzdobeny sochami a jsou v nich skalní zahrady, jezírka a vodopády. Do této oázy míru se vstupuje "Branou Pozemského klidu". 

(zpět)